CULTURE: ALL THESE YEARS directed by Sakari Lerkkanen

5 Posted by - February 3, 2015 - CULTURE


London based Sakari Lerkkanen (winner of The Finnish Music Video Awards 2014, and the Venice Biennale 2012) directs a new music video for Shivum Sharma. The video depicts a couple reflecting on their relationship in the setting of a caravan. The couple watches others enjoying themselves while they look back upon their own pain. A distance separates the two, leading to the burial of a light bulb, which serves as a symbol of their relationship. Cinematography is taken care by Bart Sienkiewicz (Screen Talent Agency) and grading by Doychin Margoevski (Okay Studio). Czech born, London based producer Lucie Krbova has also produced the music video. S & D Magazine had the pleasure to talk to Sakari and Lucie.

Shivum Sharma’s debut EP on National Anthem – ‘All These Years’-was released recently, and now sees the release of the title-track’s video. The song was produced by Liam Howe, who has previously worked with FKA Twigs and Tom Vek.

S&D: How did the story line behind the music video come about?

SAKARI : I’ve had the idea a bit before I received the brief for this track. When I first heard “All These Years” it sort of gathered the pieces together much more. I wanted to tell a story of a couple who love each other too much, but they can’t live together. Instead of pushing each other forward they keep on repeating the same routines day after day – like an endless circle. The story itself takes place in a community in a middle of nowhere. The tragic part is that there is no escape for the characters.This was the basis of the idea where I built up the whole story into a synopsis. Together with the producer, actors and artist we developed the synopsis into the screenplay. We were writing this story for a long time bouncing it back and forth to each other, sharing ideas. I was doing long research for it aiming to find answers to questions.
Film format is a very different form of storytelling from literature as you have to place the feelings and thoughts mainly into actions. I believe that there is also much more in film – something undiscovered – like in a real life – something you can’t write. It is the part you cannot explain as you have so many tools from image to sound to create illusion from the real world. For example feeling when you are looking at another person and you can understand what he is thinking, without saying a word.

S&D:To what extend does your own life experience reflect in your work?

SAKARI : Usually I try to have at least something in my work, which can reflect upon my own experiences. It can even be a very little thing. To reflect the story to personal experiences it is easier to have an opinion and one’s own narrative voice within the story. In this particular music video I reflect a story of my own experiences when I was working for a Dutch company in Venice. I was working days and nights for six months, with one day off per week and sharing one caravan with three entertainers. It was the sort of moment when you spend your whole time going around in circles creating your own world within the community in which you are living with constantly. It was a time, which had a strong effect to me.

S&D: What is your earliest memory of film and why do you think it stuck with you?

SAKARI : Jurassic Park! I saw the film, because my uncle bought it for me one Christmas. My mum was very angry at him as I was too young in her opinion to watch it. After Jurassic Park I was drawing like crazy pictures of dinosaurs. Then I finished all the paper and started to draw on walls and floors. I think that the film itself doesn’t play that important a part in the job I do as a director – but the passion and commitment tells much more. When I decide to do something – I usually just do that one thing and the whole world runs around that one thing until it is done. In my childhood it could be dinosaurs, rock’n’roll, paintings or experiments to create a magic drink to gain more muscles – anything. Nothing has really changed.

S&D: What are the most important factors when choosing your team you work with?

SAKARI : I had a few nightmare shoots before so nowadays I pay a lot more attention to this factor. Usually I try to choose a lot of crew members who I have worked with before, because we know each others, we know what we are capable of, there is a trust between us, and it is easier and faster to understand each other in communication.
Of course there are always a few new members on board – like in this one the cinematographer Bart Sienkiewicz, the editor Riccardo Servini and colourist Doychin Margoevski, but they were all recommended by the people I knew. And they were all amazing! There are so many amazing people in the industry, but I think the most important part is to find the people who you are capable of working well with. Who has similar workflows to you and if you are very very lucky they might share similar ideas to you.
In general the skill, experience, speed, behaviour, commitment and recommendations are the parts I pay the most attention to when choosing the crew members. Every person is important and the best one’s are able to create few miracles for you to drive the project on to the next stage.

S&D: Do you find your mind constantly creatively occupied or is it easy to relax and move away from being a film maker/director?

SAKARI : To be honest I relax when I do films. So it is very difficult to move away from this job as I enjoy it so much. A lot of times I even love to just bounce the ideas or help others with their projects. For me the most important part is to have good films. And I understand that it is not just me who can do them – there are so many good directors within this field. Every director has of course completely different areas where they are good at and their own way in dealing with projects. But it is a pleasure for me to push them forward if they need help. Once in a while there is someone asking opinions for treatments or scripts or potential actors.If I am not working – I am usually seeing friends, going to gigs, discovering new places and trying to find something which inspires. What inspires can be really anything. Right timing in the right place with the right mood.


S&D: What are the most challenging aspects of the production process of filmmaking you enjoy the best?

LUCIE : To make the director happy. And it is not always an easy job. Probably the most challenging but also most enjoyable part.
The first steps of pre-production I find mentally more challenging as the decisions will effect the whole production most of the times. When the client is still deciding and you are trying to find the best possible crew members, locations and deals with rental houses. It is a sort of process you start from zero to create something completely new. But there is nothing so enjoyable when you see the final product. It is sort of feeling like you have a new baby. I have to mention also that most of the time there is also some suspense in the post-production. The feeling when you see the first cut and you try to give good feedback to construct the project even better.

S&D: What project has been the most interesting to work on for you so far?

LUCIE : This one for sure, because I really believe that the client and director are both very talented and great young characters with a bright future. I enjoyed the fact that I could be one of the first collaborators and I could have the chance to support the dreams of both of them. It is amazing to follow – sharing all those emotions.
I still remember how curious I was to meet Shivum the first time, but his humble attitude, drive and shining eyes encouraged me to drive this project forward – even when we had challenges with production. It is truly unique to work with such characters and be part of the project. They sort of give you more power.

S&D: Coming from the Czech Republic, what drew you to working as a producer abroad (in London)?

LUCIE : More opportunities. Actually I graduated as a Master of Law in Prague from the Charles University. During the studies my focus was mainly in copyright law as I wanted to stay close to creative minds who I admired. I wanted to move closer to this process, which is why I started to work during my studies as an event manager and project manager. I worked and lived abroad also at that time and many times I was surrounded by people who were working on films. After the studies, the industry in the Czech Republic felt very small in a way that there were too many people already working within this field. Simply there were not enough jobs available. I could of course keep on trying or continue studies by specializing as a film producer, but it felt much more interesting to try in this very early stage my luck in London, while I am still young and able to do it.
It hasn’t been easy here either. Many times it feels like you have to hit your head against the wall until it breaks. The results are very satisfying! Of course if I have the chance to work with Czech people – I am always open. Actually one of my latest productions was for a Czech artist. But somehow it feels much easier to work from outside of the Czech Republic.
From London I have to mention that the amazing part is that you meet filmmakers from all the corners of the world. There are people from all around Europe to South America and USA and everyone is having their own cultural background. In this way you feel also like you would learn much more – not just about the job itself – but also from different nations. Ideas have more variation and there is higher competition within the field, which allows you to go more wild with the projects and experiment more. This is something I would want to try to keep while co-operating with Czech clients.

S&D: What are the most valuable qualities of a good producer?

LUCIE: For me the first thing is to care about the whole crew you are working with. It is always balancing between the rules and fun or between the needs and possibilities. I love this job and I want to make the work of others easy in a way that they are able to enjoy the process. This way you get the people working for you giving 100% and return for the next one. With the director I want to get everyone involved and try their very best and the best thing I can do is to be honest and show that I care. Listening to what the crew really needs to reach their quality standards, and trying to find the right solutions or people to help out. The second thing is to know your people. How everyone works and who is suitable for which kind of project. When you work more with the people – you also start to learn their workflows. For example now when I read the screenplays of Sakari – I start to slowly see what the final product will exactly look like. This way it is also easier for me to give him feedback.The third thing is to keep everything in order. This is the more responsible part which should come naturally, and as well the part without which the project will be never done. The producer is the one who should keep everything together and make sort of borders with the aim to let the workflow roll smoothly. There are always surprises, but when everything is in order and clear – you find the answers and solutions faster.

Sakari Lerkkanen, působící v Londýně (vítěz finských Music Video Awards 2014 a Bienále v Benátkách 2012) se ujal režie nového videoklipu Shivum Sharmy. Video zachycuje život dvojice žijící v karavanu a jejich vztah. Pár sleduje své okolí jak se baví, zatímco oni sami se zabývají vlastními útrapami. Pomyslné rozdělení dovede ženu ke zakopání žárovky, symbolu jejich vztahu. Na snímku dále pracovali kinematograf Bart Sienkiewicz (Screen Talent Agency) a Doychin Margoevski – Grading (OkayStudio). Produkce – Lucie Krbová, Češka žijící v Londýně.

Hudební debut Shivuma Sharmi je EP National Anthem – All These Years, které bylo nedávno uvedeno na trh a nyní vydává video k titulní písni. Píseň je produkována Liamem Howe, který dříve spolupracoval s FKA Twigs a Tomem Vekem.

S&D: Jak tento příběh vznikl?

SAKARI : Měl jsem hrubou představu ještě před tím, než jsem dostal zadání pro tuto skladbu. Když jsem poprvé slyšel “All These Years,” všechno to zapadlo dohromady. Chtěl jsem vyprávět příběh o páru, kde jeden druhého velmi miluje, ale nemůže spolu žít. Místo toho, aby se pokusili posunout vztah dopředu, den po dni opakují stejné rutiny a ocitají se v nekonečném kruhu. Příběh samotný se odehrává v komunitě, která žije uprostřed ničeho. Tragické pro pár je, že pro ně není úniku. To byla myšlenka, kolem níž jsem pak vybudoval celý příběh. Spolu s producentkou Lucií, herci a umělci jsme přepsali synopsi do scénáře. Psali jsme tento příběh delší dobu, scénář si mezi sebou předávali a společně ho budovali. Bádal jsem kolem této myšlenky dlouho a hledal odpovědi na otázky.
Forma filmu je velmi odlišná od formy literárního vyprávění, protože se snaží vyjádřit pocity a myšlenky protagonistů. Film vám dá mnohem víc, něco nového, něco co se, podobně jako v reálném živote, nedá popsat. To je ta část, kde iluze reálného života je vyjádřena jinými nástroji, jako obrazem nebo zvukem. Jako například pocit, když se díváte na jinou osobu a víte, co si myslí, aniž by to vyjádřila slovy.

S&D: Do jaké míry se tvoje životni zkušenost odráží v tvé práci?

SAKARI : Obvykle se v mé práci najde něco, co vychází z mé životní zkušenosti. Může to být maličkost. Je jednouší si udělat vlastní pohled, když čerpáte z vlastní zkušenosti a vyprávíte příběh z vlastní perspektivy. V tomto videu je moje zkušenost z doby, kdy jsem pracoval pro holandskou společnost v Benátkách. Šest měsíců jsem pracoval ve dne v noci, vlno jsem měl jeden den v týdnu a žil jsem s dalšími třemi umělci v karavanu. Byla to situace, kdy trávíte celý čas ve stejných situacích a vytvářením svého života kolem komunity, ve které žijete. Byla to doba, která na mně zanechala silný dojem.

S&D: Vzpomínáš se na tvůj první film a jaký na tebe zanechal dojem?

SAKARI: Jurassic Park! Viděl jsem ho, protože mi ho můj strýc koupil k Vánocům. Moje maminka na něj byla naštvaná, protože jsem podle ní byl na ten film ještě malý. Poté co jsem Jurassic Park viděl, kreslil jsem obrázky dinosaurů jako šílenec. Když mi došel papír, začal jsem kreslit na stěny a podlahy. Ale myslím, že ten film jinak nehrál žádnou roli v tom, jakým jsem teď režisérem, spíše ukazuje můj vztah k vášni a odhodlání. Když se rozhodnu něco dělat, soustředím se na tu jednu věc, a celý můj svět ze kolem ní točí, dokud není hotová. V dětství to pro mne mohly být cokoliv – dinosauři, rock’n’roll, malby nebo pokusy vytvořit magický nápoj k získaní větších svalů. Dodnes se nic nezměnilo.

S&D: Co je pro tebe nejdůležitější při výběru pracovního týmu?

SAKARI : V minulosti jsem se párkrát spálil, proto dnes výběru věnuji mnohem větší pozornost. Obvykle se snažím vybírat z lidí, se kterými jsem dříve pracoval, protože už vím co od nich můžu očekávat, znám jejich schopnosti, a je mezi námi důvěra. Komunikace mezi námi je pak jednodušší a rychlejší. Samozřejmě se stane, ze přibyde několik nových členů – jako v tomto filmu kameraman Bart Sienkiewicz, editor Riccardo Servini a kolorista Doychin Margoevski, ale všichni mi byli doporučeni lidmi, které jsem znal. A všichni byli úžasní! Existuje tolik skvělých lidí ve filmovém průmyslu, ale já si myslím, že nejdůležitější je najít lidi, kteří jsou schopni dobře pracovat, mají podobné pracovní postupy, a pokud máte hodně velké štěstí, myslí stejně jako vy.
Všeobecné dovednosti, zkušenosti, rychlost, chování, odhodlání a doporučení jsou to na co při výběru teamu dám. Každý z teamu je důležitý a ti nejlepší jsou schopni vytvořit několik zázraků a posunout projekt do další faze.

S&D: Do you find your mind constantly creatively occupied or is it easy to relax and move away from being a film maker/director?

SAKARI : To be honest I relax when I do films. So it is very difficult to move away from this job as I enjoy it so much. A lot of times I even love to just bounce the ideas or help others with their projects. For me the most important part is to have good films. And I understand that it is not just me who can do them – there are so many good directors within this field. Every director has of course completely different areas where they are good at and their own way in dealing with projects. But it is a pleasure for me to push them forward if they need help. Once in a while there is someone asking opinions for treatments or scripts or potential actors.If I am not working – I am usually seeing friends, going to gigs, discovering new places and trying to find something which inspires. What inspires can be really anything. Right timing in the right place with the right mood.

S & D: Je tvá mysl neustále kreativně zapojená, nebo je to snadné vypnout?

SAKARI :Já vlastně odpočívám, když pracuji. Je pro mě obtížné se vzdálit od mé práce, protože ji mám moc rád. Často rád pomáhám ostatním s jejich projekty, radím a předávám své nápady. Je pro mne důležité dělat jen dobré filmy a chápu, že nejsem jediný, ve filmovém průmyslu je hodně dobrých režiséru. Samozřejmě, ze každý z nás je jiný, dělá práci po svém a je dobrý v tom, jak dělá svůj projekt. Je pro mě potěšením pomáhat ostatním s jejich projekty. Jednou za čas se na mne někdo obrátí a zeptá na názor na jejich scénář, skript nebo herce.
Když nepracuju, trávím čas s přáteli, chodím na koncerty, objevuji nová místa, která mne inspiruji. At už je to cokoliv. Být na pravém místě, v pravý čas, s tou pravou náladou…


S&D: Které části produkčního procesu jsou nejvyzývavější, ale také pro tebe nejpříjemnější?

LUCIE: Uspokojit požadavky režiséra a to není někdy vůbec jednoduché. To je asi ta největší výzva, ale také ta, co přinese nejvíce potěšení.
Kroky na začátku produkce jsou nejsložitější, protože špatné rozhodnuti může pokazit celý projekt. Když se klient stále rozhoduje a vy se snažíte najít ten nejlepší team, místo na natáčeni a snažit se zařídit pronájem placu. Je to takový proces, kdy začínáte od nuly, aby jste pak vytvořili něco úplně nového. Když pak vidíte, co z toho vzejde, to je asi ten nejlepší pocit.
Musím dodat, že napětí může být i během post-produkce. Když vidíte první sestřih a musíte vyjádřit svůj názor tak, aby pomohl vytvořit co nejlepší projekt.

S & D: Jaký byl ten nejzajímavější projekt, na kterém si doposud pracovala?

LUCIE : Určitě tenhle, protože jsem opravdu přesvědčena, že jak klient, tak režisér jsou velmi talentovaní a skvělí lidé s velkou budoucností. Bylo fajn, že jsem mohla být jedním z jejich nejbližších spolupracovníků a měla šanci podpořit jejich vizi. Je úžasné je následovat a sdílet s nimi všechny emoce.
Ještě si vzpomínám, jak jsem byla nervózní z prvního setkání se Shivumem, ale jeho pokora a zářící oči mě povzbudily v tom, abych vedla projekt dál – a to i v době, kdy jsme měli problémy s jeho výrobou. Je opravdu jedinečné pracovat s takovými charaktery a být součástí projektu. To dodává tu pravou energii.

S & D : Jsi Češka, co tě dovedlo k práci produkční v zahraničí (v Londýně) ?

LUCIE : Více příležitostí. V Praze jsem vystudovala práva na Karlově univerzitě. Během studia jsem se zaměřila na autorský zákon a chtěla jsem zůstat mezi kreativními lidmi, které jsem obdivovala. Chtěla jsem se přiblížit k tomuto procesu, což je důvod, proč jsem začala pracovat už během studií jako projektový manažer. Už v té době jsem pracovala v zahraničí a často jsem byla obklopena lidmi, kteří pracovali u filmu. Po studiích mi došlo, ze tento průmysl je v České republice moc malý, je zde mnoho lidí, kteří pracují v této oblasti. Jednoduše nebylo dost volných pracovních míst. Mohla jsem se samozřejmě neustále snažit, nebo pokračovat ve studiu se specializací na filmovou produkci, ale bylo mnohem zajímavější se pokusit v o štěstí v Londýně, když jsem ještě byla mladá a měla odvahu to udělat. Nebylo to snadné ani zde. Mnohokrát jsem měla pocit beznaděje, ale výsledky jsou velmi uspokojující! Samozřejmě, pokud mám možnost pracovat s českými lidmi, jsem velmi ráda. Vlastně jeden z mých posledních snímků byl pro českého umělce. Je to ale o něco jednodušší pracovat ze zahraničí.O Londýně musím říct, že je úžasné, že zde potkáte filmaře ze všech koutů světa. Jsou tu lidé z celé Evropy, Jižní Ameriky a USA, a každý má své vlastní kulturní zázemí. Tímto způsobem cítíte, ze se učíte mnohem více – nejen o práci jako takové, ale také o různých národech. Myšlenky mají větší variabilitu a je zde vyšší konkurence, která vám umožní jít do dalších divokých projektů a více experimentovat. To je něco, co bych si ráda udržela, zatímco bych nadále ráda spolupracovala s českými klienty.

S & D : Co jsou ty nejhodnotnější vlastnosti dobrého producenta/ky?

LUCIE : Pro mě je na prvním miste péče o celý team, se kterým pracujete. Vždy balancujete mezi pravidly a zábavou, mezi potřebami a možnostmi. Miluji svou práci, a snažím se pomáhat usnadnit práci druhých natolik, aby si ji mohli užívat. Tímto způsobem team pracuje nejlépe a dává tomu 100 % a jsou ochotni spolu pracovat i budoucnosti. S režisérem chceme, aby všichni ze sebe vydali to nejlepší. Je důležité být upřímný a ukázat zájem. Naslouchat tomu, co team skutečně potřebuje, aby dosáhl toho nejlepšího výsledku, a vždy se snažit najít správná řešení a dobré lidi.
Druhá věc je znát své lidi. To, jak pracují, a kdo je vhodný pro určitý druh projektu. Čím více pracujete s lidmi, tím více znáte jejich pracovní postupy. Například, když jsem si přečetla Sakariho scénář k tomuto filmu, dokázala jsem si udělat představu o konečnému produktu. To mi umožnilo mu říct svůj názor.
Třetí věc je, aby bylo vše běželo tak, jak má. To je ta nejzodpovědnější část, která by měla přijít přirozeně, a také část, bez níž by projekt nikdy nebyl hotov. Produkční, by měl/a všechno držet pohromadě a vytvořit jakési hranice s jediným cílem – aby pracovní proces probíhal hladce. Samozřejmě vás pokaždé může něco překvapit, ale když vše probíhá v pořádku, odpovědi a řešení nacházíte rychleji.

CREW (with nations):

Cast: Lucy Roslyn, 
Hugo Nicolau
, Elsa Yohannes
, Jono Sprowson
, Monica Vinoly
, Peter Shackleton
, Barry Phillips
, Iban Valero
Director: Sakari Lerkkanen 
Producer: Lucie Krbova 
Director Of Photography: Bart Sienkiewicz 
1st AC: Matteo Zenini 
2nd AC: Nick Woolgar 
Gaffer: Martin Kloud
 Spark: Winston Edwards 
Electrician: Alessandro Baglieri
 Production Designer: Emma Tanner 
Editor: Riccardo Servini 
Colour Grade: Doychin Margoevski @ Okay Studio 
Runner: Tiago di Mauro
 Runner: Helena Lapunikova 
Runner: Attila Fogarazzi

Supported by Anthony Holt @ Filmscape Media Ltd
T erry Smith @Filmscape Lighting Ltd
 Jimena Munoz @ Filmscape Media Ltd 
Chris Pounds @ Hackney City Farm
 Alex Dunne @ Hackney City Farm 
Aly @ The Glamper Van Hire Company
Henry @ Okay Studio
Josh @ Okay Studio
 Marketa Senkyrikova Steve @ Act Management 
Jake @ Act Management 
James Deery @ Hawkhurst Vault 
Witold Wilcynski @ Creative Bench