ART : STORY OF HERS, film by Laura Arten

7 Posted by - December 25, 2013 - ART

LAURA ARTEN, Czech born Actress and director talks about her short film and a true encounter “Story of Hers”

S&D: Where are your roots from?

LA:I was born in Prague; both of my parents’ families were of Czech and German origin, although my great grandmother was born in Cleveland, Ohio and my great uncle escaped to Australia during the occupation. So maybe that’s where my vagabond boots come from. My first great escape was to London, after high school. The second one was recent, I moved to New York in June 2013. Happy days.

S&D: What inspired you to become an actress/director?

I think it is a calling – like anything creative. It is something you ‘have to’ do. I realised that when I found myself on set at 5am in Kent, on an outdoors shoot in the autumn, freezing cold and all. Total pain in the ass and I was happier than ever. I stood there in the filed, sun rising and I thought ‘this is it’. It really is like falling in love in a way. And all the 16 hour production days and 5am mornings that followed. You just know. It’s like falling in love.

S&D: How did “Story of Hers” come along, what lead you to tell the story?

LA:The Story Of Hers happened because of me meeting a girl in London, I call her “A”. It was at one of the parties organised on a rooftop by some of the most affluent and wealthy. I happened to be there because a friend invited me, she happened to be there working – as an escort. Me and her got chatted and it was a very interesting conversation. She is a very intelligent young woman who made her choices. For some reason we exchanged numbers, perhaps there was a mutual liking and being intrigued by each other’s live. She has a son who lives with her mom back at home in Eastern Europe while she makes the dough and travels the world with rich men. I was broke at the time, trying to figure out my life in general (I took the road less travelled now where the hell am I?:) but also in love with my then boyfriend. Our lives couldn’t have differed more in that moment.
To cut the long story short she was super honest about her life and profession, I guess she needed to offload and I was there. Her story stayed with me ever since. Mainly because of the subtext and things that aren’t spoken of. WHY? Money could be the immediate obvious answer, but why stay in it once you make loads. Maybe that profession and what it entails is more complex than it may seem. And it fascinated me. Why some women can and others can’t (I can not, despite various more than generous offers). I guess like with most of art the ultimate question here is about being human and what it means. To us all as individuals but also on a higher level, since we are all connected. It is an specific exploration of it. I am pleased that my film kind of coincided with Ozon’s June&Jolie. I felt like I picked up on something in the air – a collective consciousness is super important in art to me. Ultimately to me artist is a communication channel. Not an isolated unit.

S&D: How and where was it produced and who did you collaborate with?

LA: It was produced in London, mainly in East – Shoreditch, where I lived at the time. I was incredibly lucky to have an amazing team of people. Namely Marek Mysicka. We met on set of a feature film where I was working as a 3rd AD. He was there when I very first came up with the idea. We had a beer in Hackney, where my studio atelier was at the time and I told him I am thinking about this project. And he said ‘let’s do it’. And I added ‘In time for Cannes.” Which meant two weeks. And he, being just as crazy as me, said ‘Let’s do it.” And we did– I don’t even know how. We didn’t sleep muchJ It was a three nights shoot and three days edit.
Hair was courtesy of Mirka Hajdova – an incredible hair stylist. She also pretty much stepped into shoes of an art director. I am super proud of that because she has recently worked on campaigns with such like Lady Gaga and is getting the recognition she deserves.
The original score was composed by the incredibly talented Matt Emery.
There were also generous and forthcoming people who supported me in other ways. Morally and with things like on-location shooting. A friend of mine, Owen Pacey, who owns The Renaissance Shop just off Old Street let us film in his atelier / house, which was incredibly generous. I think the location really stands out. And I must add special thanks to Rupert Taylor who was an over all off-site support.

S&D: Next to actinmg you also take pictures…

LA: Yes. It is something I loved when I was little; I used to develop B&W films with my dad in his home lab. I happen to have quite a few photographer friends and I worked as an intern for Rankin Photography for a while during studies (I modelled for a Sony PSP campaign shot by Rankin and pestered them to get in as an intern till his 1st assistant gave in. Thank you Andrew!). That was definitely inspiring. Working with 5D for film has brought the experimenting with still image back into my life and so far it’s been great. I had few exhibitions in London and also in Nottingham and am hoping to take it further here in the USA very soon. I am in talks with some people, so fingers crossed.

S&D: What advice would you give to young talents?

LA: I guess the only way to progress is keep going. And surround yourself by good people.

ČESKY:

LAURA ARTEN,
Česká herečka a režisérka s námi hovořla o krátkém filmu a skutečném střetnutí “Její příběh”.

S&D:Odkud pocházíš?

LA: Jsem pražské dítě. Moje rodina jsou původem Češi, ačkoli moje prababi se narodila v Clevelandu, v USA a můj prastrýc utekl do Austrálie. Asi jsem zdědila toulavé boty. Já jsem se narodila na Vinohradech, v Londýnské ulici. Ten Londýn byl tedy asi nevyhnutelný. Odjela jsem po střední. Můj druhý velký skok byl za oceán, v létě 2013, do New Yorku.

S&D: Co tě inspirovalo k tomu stát se herečkou a režisérkou?

LA: Vnímám to tak, že jakákoli umělecká profese si najde člověka, ne naopak. Je to něco, co se samo vyvine, protože to tak musí být, jde to zevnitř ven. Já jsem si uvědomila, že film je mým posláním, když jsem se ocitla na place v 5 ráno, v Kentu (jih Anglie), na podzim, byla zima a mokro a já jsem tam stála uprostřed pole šťastnější, než kdy jindy. 16 hodin denně na produkci, vstávání v 5 ráno i dřív, dřina. Ale co na plat. Je to trochu jako když se člověk zamiluje. Prostě víš, že není úniku.

S&D: Jak vznikl film Story of Hers (Její příběh) a co tě vedlo k jeho vyprávění?

LA: The Story Of Hers (Její příběh) byl inspirován mým setkáním s jednou slečnou v Londýně. Budeme ji říkat “A”. Potkala jsem jí na jedné high end party. Já jsem se tam ocitla, protože mě pozval známý co dělá do umění a nemovitostí, ona tam byla, řekněme pracovně. Zapovídala jsem se s ní. Byla to velmi inteligentní mladá žena a z nějakého důvodu jsme si vyměnili čísla. Možná nás zajímal život té druhé…. Nikdy jsme se již nesetkali, ale vyvinul se z toho zajímavý rozhovor po SMS. Ona má syna, který žije doma s její maminkou (v jedné z Východoevropských zemí), zatímco ona cestuje po světě jako společnice bohatých mužů, řekněme. Já tehdy byla po škole, na mizině, řešila jsem ‘kam s ním’, ale zároveň jsem byla šťastná, zamilovaná… Naše životy se nemohly lišit víc.
Abych to zkrátila, ona byla hodně upřímná – asi se potřebovala vypovídat. Se mnou to všecko zůstalo. Hlavně asi proto, že si člověk klade otázku ‘Proč?’. Je očividné, že ‘peníze’ jsou samozřejmě část prvoplánované odpovědi. Ale proč v tom zůstat, když už má člověk dost na úplně nový život. Její profese je komplikovanější než se možná zdá na první pohled. A mě to fascinuje. Lidi mě fascinují. Zaujalo mě,proč někdo může a někdo ne. Kde je hranice.
Ten film je vlastně, asi jako většina, prostě o lidský existenci, jednom specifickém aspektu. Já jsem byla velmi nadšená, když v Cannes měl premiéru Ozonuv film (June & Jolie), který byl na to samé téma, víceméně. Potěšil mě fakt, že někdo jiný se naladil na to, co se děje ve společnosti, co je ‘ve vzduchu’. Umělci jsou tu od toho, aby otevírali debaty a nastavovali zrcadlo společnosti. Nejsou to osamocené jednotky ,co tvoří pro sebe. Tvoříme ze sebe, pro lidi.

S&D: Jak a kde probíhala produkce a kdo na filmu spolupracoval?

LA: Film se točil především na východě Londýna, v Shoreditch, kde jsem tehdy žila. Měla jsem ohromné štěstí, úžasný tým lidí. Marek Myšička, se mnou film natočil, má ohromný talent jako DOP. Jednou jsme se potkali na pivu v Hackney, kde jsem tehdy měla atelier a já jsem mu řekla o tomhle nápadu. On mi na to řekl, ‘tak to pojďme natočit’. A já na to, ‘ráda bych to poslala do Cannes’. Což znamenalo ze máme dva týdny. A on, protože je na stejné vlně šílenství, řekl ‘jdem do toho’. Točili jsme tři noci a edit trval také tři dny / noci. Mirka Hajdová udělala vlasy, na což jsem ohromně pyšná, protože je to stylistka světového kalibru. Její oko bylo rozhodně nepostradatelné v rámci celého projektu. Originální hudbu složil Matt Emery. Má velký talent a jsem vděčná, že mě poslouchal a složil ,co jsem si představovala. Můj známý Owen Pacey, který vlastní The Renaissance Shop na Old Street, mě nechal točit v podstatě v jeho domě / showroomu. Myslím, že ta lokace je zásadní, takže jsem mu moc vděčná. A Rupert Taylor tam byl jako celková podpora, a pomohl mi s jednou lokací na poslední chvíli. Lukáš Vacovský spíchl webovku a vůbec je také jedním z lidi, na které se stále zas a znova obracím…

S&D:Zabýváš se také fotografií…

LA: Ano, fotka je něco, s čím mě seznámil táta, když jsem byla malinká. Měl komoru, kde jsme spolu vyvolávali černobílý film. On byl vůbec velkým vlivem na mě, jako na kreativce. Mám také hodně přátel, co jsou fotografové profesionálně a moje první láska byl (je) fotograf. Když jsem ještě studovala, tak jsem byla internista pro fotografa Rankina nějakou dobu a také jsem měla tu čest vidět při práci Nicka Knighta v jeho SHOWstudiu. Móda mě nakonec přestala bavit a vyhrál film. Ale díky 5D jsem se nějak vrátila oklikou k fotce. Něco z mých prací se už vystavovalo v Londýně a Nottinghamu a uvidíme co přinese 2014 tady v USA.

S&D: Jakou radu by jsi dala mladým filmovým tvůrcům?

LA: Hádám, že jediná cesta za posunem je si za tím jít. A obklopovat se správnými lidmi.